Moji rodiče byli Němci, mou vlastí Čechy. Jsem tedy dítětem
svých rodičů, nebo synem své vlasti?
Odpověď je velice těžká, ale ještě mnohem těžší je život takového
člověka…
Mezi dvěma národy jsem se narodil, mezi oběma jsem strávil
celý svůj další život, naučil jsem se milovat a nenávidět jak Čechy,
tak i Němce, a to, co jsem zažil a čeho jsem se zúčastnil, chci zde
jednoduchými slovy popsat. Moje řádky nepřekreslí minulost,
nezmění ani přítomnost, ba ani budoucnost…
…ten, kdo mé řádky objeví, se dozví, jak jsem žil, jaká to byla doba,
co jsem chtěl změnit, jak jsem byl zapuzen skoro všemi příbuznými,
protože jsem viděl přicházet největší tragédii lidstva, kterou jsem nechtěl, ale přesto musel prožít.
Máte před sebou knihu vzpomínek Roberta Steuna, který se narodil na začátku minulého století. Jako mladík nastoupil na místo adjunkta na šumavských Pláních, kde strávil nejkrásnější období svého života. Poté následoval život plný zvratů, strachu o život svůj i blízkých, v době hrůz 2. světové války. Ve 30. letech se stal policistou, pracoval pro tajnou zpravodajskou službu, dvakrát byl vězněn nacisty.
Strhujícím způsobem popisuje dění a události v nejhorším období, které český národ zažil - 2. světovou válku, ale i poválečné roky.
Přes všechny útrapy, které mu osud způsobil, zůstal stále srdcem na krásné Šumavě. Po válce chtěl prožít klidný život a tak se s rodinou přestěhoval do šumavských lesů a pracoval jako lesní správce v revíru Zlatá Studna. Šumavskou přírodu miloval celým svým srdcem, ale i zde byla cítit pachuť poválečného období, zejména se ho dotýkala národnostní otázka, soužití Němců a Čechů, kteří sdíleli stejné území.