Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné šumavské příběhy, které napsal sám život.Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 – 1936. Mnohé z nich tehdy hodně vzrušily veřejné mínění.
Dočteme se zde o tragickém manželství Alberta Filipa z Výškovic u Vimperka, o smutném konci dítěte v Boubíně nebo o vraždě v klatovském chudobinci. Budeme si vyprávět o hrozném činu, k němuž se odhodlal bohatý sedlák kvůli placení alimentů, o zlém konci staré vdovy v Hrádku u Sušice nebo o tom, jak špatně skončilo kamarádství starého dědečka s dvanáctiletým školákem v Týnci u Klatov.
Homo homini lupus, člověk člověku vlkem, říkali naši předkové. Jak se ukazuje, platilo občas toto přísloví i v malebných končinách staré Šumavy.